Tolik štěstí

Když pokládal sklenku šampaňského na komodu vedle interiérových dveří do chodby, ani v nejmenším ho nenapadlo, že by Helena mohla jenom tak úplně nahá stát v kuchyni a otevírat ledničku. Znal ji už docela dobře, věděl, že po sexu nejraději chvíli odpočívá a pak si dá něco malého k snědku. Nedivil se jí, v posteli před chvílí podala naprosto fascinující výkon, který i jeho na chvíli poslal do říše snů.

Helena

Netušil, čím si tohle zasloužil a nevěděl ani, jak je možné, že o něj, starého a nudného chlapa, Helena tolik stojí. Doopravdy si myslel, že je s ním jenom proto, aby ho využila, aby si prožila svoje mladické dobrodružství, ale zdálo se, že ho má doopravdy ráda. Bartoloměj nerozuměl svému štěstí a pravda byla, že dokud byl takhle šťastný, ani rozumět nechtěl. Měl svou Helenu, na tom jediném skutečně záleželo.